V sobotu ráno nás Tama a Kaku dovedly
k depáto, kde jsme si měli koupit mobily. Zde bych chtěla
zdůraznit, že od té doby, co mi Vašek pomohl nafouknout gumy, se
mi na tom kole jede přeci jen lépe, takže jsme stihli přijet před
desátou a zažít otevření japonského hypermarketu. Stáli jsme
ve frontě k jedněm dveřím, kde všichni brzcí zákazníci
dostali od dvou zaměstnankyň koflíček kafe s mlíkem od Starbucks
jako pozornost podniku, za minutu deset přišli další dva pánové,
kteří slavnostně rozevřeli automatické dveře. A jak jsme se tak
všichni hrnuli dovnitř, u jednotlivých oddělení a obchodů
číhali další zaměstnanci a vítali s úklonou vniknuvší
zákazníky. Skoro bych řekla, že je to způsob, jak Japonsko
vytváří svá pracovní místa.
 |
| Varování na přebalovacím pultu. Matky, pozor! |
