To bylo tak: Chtěla jsem se jet
podívat na trh se soškami daruma do Takasaki v Gunmě, ale nikdo se
mnou nechtěl jet. Naštvala jsem se a jela sama. Cesta vlakem trvala
přes dvě hodiny a já si záměrně vybrala trasu, která nevede
přes Ómiju, kterou už znám. Takže jsem si spokojeně seděla ve
vlaku a kochala se krajinou. V Takasaki jsem se na nádraží v
informacích poptala, co jede k chrámu (leží docela daleko od
centra), a záhy nastoupila do autobusu, který se tvářil, že by
tím směrech skutečně jet mohl. V autobuse byli nějací mazáčtí
Japonci, kteří znalí věci všem ostatním prozradili jméno
zastávky, kde vystoupit. Přidala jsem se k davu.
 |
| Mohla by to být hora Haruna... |
