O bylinkách a dušeném králíku VI (Taiwanský speciál)

Novoroční oběd. Nenechte se zmást vzhledem, některé věci  zrovna moc dobré nebyly. Nicméně, povšimněte si těch bílých ruliček: uvnitř byly sladké a fialové a prý jsou speciálně novoroční.

Dezert po novoročním obědě: to růžové je anglicky bell-fruit (chutná dost podobně jako jablka), to žluté je star-fruit (takové pomerančovité) a to zelené není jablko, ale chuťově se tomu blíží.

Když Taiwan, tak milk tea - sladký čaj s mlékem a tapiokovými kuličkami.

Novoroční večeře. Zde chci zdůraznit dvě věci - první je ta polévkovitá hmota, kterou lze spatřit na talíři  v úhlu  gama mezi mísami s masovými kuličkami, protože se v ní nacházely nějaké součásti hladké svaloviny, které chutnaly jako mastná guma a nešly pokousat. Druhá je ta šunkovitá věc, která se jedla spolu s vařeným ananasem a tou křupavou věcí hned vedle vložená do knedlíku, což bylo perfektní.

Snídaně se sojovým mlékem.

Jablečný pudink a krabička císařských sladkostí "dračí fousy"

Dračí fousy bohužel nevypadají jako korbáčiky, ale jako zámotky, ale chutnaly dobře.

Limonádo-čaj s příchutí prý švestky

Jiaozi neboli japonsky gjóza. Pro nás: knedlíčky plněné masovo-zeleninovou směsí a omáčka pravděpodobně ze sójovky a rýžového octa (a možná ještě dalších věcí).

Kaktusové produkty. Tu červenou limonádu jsem si s myšlenkou "vítej dysentérie" koupila. Byla dobrá.

Další rodinná večeře, nejstarší teta vařila. Hra "Jak se asi správně jedí krevety".

Pálivé přídavky do masových nudlí.

Nudle s masem.

Nanuk s příchutí prý švestka. Zjevně mají hodně rozličných švestek.

Výborná snídaně. Rýže ve velkém množství vody - přidávalo se sladké sypání. K tomu slané palačinky nakrajené na  trojúhelníčky.

Karamelová pusinka zvíci dlaně dospělého muže a již zapomenutá příchuť limonádo-čaje.

Prý známá značka milk tea, která dělá menší tapiokové kuličky. Podle znaků si značku pamatuju jako 50 Arashi.

Polívka?

Tohle bylo hodně dobré. Těsto sladké a uvnitř plněné nějakou trávou a vařeným (respektive  připraveným tak, že není osmažené, ale také neobsahuje žádnou vodu... trochu tak, jak se u nás asi vyrábí maso k rajské omáčce ve všech školních jídelnách) masem.

Ústřicová omeleta.

Nudle a pálivé hovězí(?) maso.

Tohle není moje. To je typické Čankajškovo denní menu.

Xiao long bao (už tu byly výše) z taipeiské pobočky řetězce restaurací Din tai fung, který prý patří mezi světových top deset.

Smažená rýže (čáhan pro Japonce; chaofan)

Dezert - smažený rýžový koláček plněný fazolovou pastou.

A vrcholná podivnost na závěr: Tohle jsem jen ochutnávala - je to prasečí krev smíchaná s rýží. Posypané je to (zhruba) oříšky. 

A poslední (chronologicky nikoliv) oběd do rychlovlaku v japonském stylu musí být taktéž v japonském stylu: vegetariánské suši a jahodové daifuku.