Jokohama (22.3)

O tom, jak jsme byli ve čtyřech na výletě v Jokohamě, protože Yu prý měla plné zuby japonského jídla, já zapomněla foťák. A kvetly sakury.

Potom taky Yu cestou ztratila lístek na vlak (což je blbé, protože Japonci bůhvíproč potřebují kontrolovat nejen to, že nastupujete, ale i to, že vystupujete), ale jinak se nám vcelku podařilo v čtyřech celých lidech dorazit do Jokohamy.
http://phantomhippo.rajce.idnes.cz/Jokohama_22.3/

Jokohama je pěkná - mají tu mrakodrapy, ale tak nějak méně natlačené u sebe než v Tokiu, mají tu čínskou čtvrť a taky přístavní čtvrť s domy, které tu zbyly po Evropanech.

Loď Hi no Maru a ruské kolo zábavního parku.

V čínské čtvrti jsme skončili v jedné z milionu čínských restaurací sněz-co-můžeš a potvrdilo se podezření, že to, co nám servírují v Evropě jako čínskou kuchyni, je prachsprostá lež. Musím přiznat, že jokohamská čína byla sice méně bohatá, ale víc přizpůsobená lidem, než to, co jsem pojídala na Taiwanu.

Pekingská kachna?

V čínské čtvrti jsme strávili celkem dost času (i když musím přiznat, že Taiwan byl holt Taiwan).

Pak jsme se vydali procházkou po nábřeží, k cihlovým budovám bývalých skladišť, ve kterých jsou teď, zdá se, luxusní butiky (nakukovali jsme jen do části), okolo zábavního parku do muzea instantních nudlí, které se ukázalo jako zklamání, protože jsme přišli pozdě, všechno zajímavé měli zavřené a pro dospělé návštěvníky tam pomalu nebylo nic.
Zlatým hřebem dne bylo, když se nám konečně podařilo najít Sky Garden (kdyby to někdo taky hledal, tak je to samozřejmě vyhlídka na tom nejvyšším mrakodrapu v přístavu), ze níž byla vidět celá noční Jokohama, přístav, zábavní park a mám dojem, že v dálce svítilo Tokio.