22.11

Včera večer jsem se přifařila k ostatním jdoucím na jakiniku. Restaurace byla poměrně daleko, cesta neznámá. Vnutila jsem se k Číňanům ke stolu, abych musela mluvit japonsky. Myslím, že jsme se všichni přejedli masa, a to i přesto, že na jakiniku se používají i ty části, které bych doma za žádných okolností nejedla, například kůže a hladká svalovina, a zmrzliny.

Dneska jsem vstávala hodně brzy, ačkoliv bylo volno, protože univerzita žije přípravou školního festivalu. Benjamin (Němec) totiž domluvil s Miki (Japonka), která pracuje na rybím trhu, že se tam můžeme ráno přijet podívat. Rybí trh byl stejným směrem jako včerejší restaurace a skládal se asi ze čtyř velkých skladišť. Miki se neobjevila, ale prošli jsme si nejdřív budovu obyčejné tržnice, kde prodávali hromadu věcí a potravin, které v supermarketu člověk neuvidí. Potom jsme se odvážili i na rybí trh, pro mě suchozemce, který se těm věcem na talíři vyhýbá jako čert kříži, to byla docela zajímavá zkušenost. Chvilku jsme se tam pletli, Benjamin si tam dokonce k velkému haló místních strejďulů zakoupil dvě menší ryby a jeli jsme zase pryč.

Já jsem zamířila na Mezinárodní studentské centrum, jelikož mi včera volali, že se mám dostavit. Dostala jsem nabídku, kterou nemůžu odmítnout, prý se rozhodli, že mám napsat nějaký traktát v japonštině na jedno ze zadaných témat o životě cizího studenta v Ucunomiji pro brožurku Mezinárodního centra. To mám fakt radost.

V poledne jsme se s Yu domluvily, že si vyrazíme někam na oběd. Nakonec jsme skončily v bistru na nádraží, daly si udon (nudle), jelikož jsem byla silně proti čemukoliv obsahujícímu maso. Potom jsme prochodily okolní obchodní domy a já si koupila tričko, jelikož mě Yu a slečna pokladní přemluvily. Akorát to, co je Japonskám pod zadek, je mně do pasu, a rukávy budou tříčtvrteční. Ale nemyslím, že to nakonec vypadá zle.

Udon s pórkem.

Moje nové tričko.

Dole se nachází fotky mrtvých ryb. Byli jste varováni.

ROZKLIKNĚTE

Měla jsem tu fotky "taijaki", té buchty ve tvaru ryby plněné fazolemi. Tak tohle je ta ryba, podle které se to jmenuje.

Ta dlouhá stříbrná věc pochází z vod prefektury Jamagata. Do Ucunomije se všechny ryby dováží, protože v prefektuře Točigi není moře.

Kuchač při práci. Milosrdně zakrývá svou oběť. Musím přiznat, že tuhle část zážitků jsem si nechala ujít.

Tyhle speciálně vypadají jako neškodné a zdraví prospěšné.

H. P. Lovercraftovo Cthulhu...