pondělí 3. prosince 2012

O bylinkách a dušeném králíku III

Po měsíci následuje další vyčerpávající díl seriálu o jídle. Jinými slovy fotky jídla. Také jsem právě dosáhla gigového limitu, který google nabízí pro blogy, čímž se z dalšího vkládání fotek stane naprostý... to slovo jsem neřekla. A proto jsou také fotky v tomhle příspěvku chronologicky mimo.


ROZKLIKNĚTE
Jmenují to modan a zdá se, že je to kříženec mezi jakisoba a okonomijaki.  Kupuju si to kvůli té omáčce, která se na to lije.


Dorajaki. Ty lívance slepené sladkou fazolovou pastou.


Mandžú. Respektive bonbony ve stylu mandžú. 


Daifuku. Čili rýžové koláčky moči (ta rýže roplácaná na plastickou trhavinu) plněné něčím. Spíše bonbony ve stylu daifuku.

Jukimi daifuku. Daifuku plněné zmrzlinou.

Daifuku bobbony podruhé.


Trojvrstvé bonbony, mléko-mentol-mléko. Hlavou dolů.

Rýže z prefektury Niigata.

Chipsy do mřížky.

Třešně v želé.

Takojaki v obchodním centru Bell Mall.

Takojaki v obchodním centru Bell Mall.

Nepříliš povedený pokus o jakionigiri.

Jen onigiri.


Nikuman. Knedlík plněný masem. Nenadchl. Neurazil.

Cookies cheer you up and make you smile. EXACTLY-

S příchutí japonské švěstky ume.

Mražené jakionigiri ze supermarketu. Lepší než ty moje.

Exkluzivní zmrzlina s příchutí dýně a zeleného čaje. Halloweenská sleva.

Mléčně karamelové pití a jogurt s příchutí aloe vera.

Chow mein od Mari a Yu.

Calpis sawá. Neboli 3% alkoholu a chuť mléčné sodovky.

Kaštanové sušenky a solené čipsy polévané čokoládou. Jsou dobré, fakt.

Moči plněné čokoládou a máčené v čokoládě, želé jednohubky s příchutí liči, sušenky s krémem ze zeleného čaje,  marshmellow s borůvkovou náplní a kaštany, které jsem pak zapomněla otevřené... a zplesnivěly.

3% alkoholu a příchuť melounové limonády. Snažím se mít jednu plechovku v ledničce pro případ, že bych ze sebe udělala opravdu extrémního blbce...

Mango želé a asi borůvkový pudinko-želé-krém.

Směs na okonomijaki.

Okonomijaki v přípravě.

Supertenké čokoládové pocky a normální čokoládové pocky.

Taijaki. Buchta ve tvaru ryby plněná fazolovou pastou. Hnusné.

Kaštanový pudink.

Citronový pudink a kompot, kde je 80% ovoce nahrazeno kousky želé.

Momidžiman (javor) a čokoman.






Gjúdon. Rýže a hovězí maso (pravděpodobně z těch méně lichotivých míst). V tomhle jsou ještě houbičky. Řetězec Sukiya.

To není sopečné bahno. To je moje karí.

Karé raisu. Japonská verze karí s rýží.. V mém případě je to hlavně karí a už ne tolik raisu.

Pytlíček na krabičku na obědy.

Nová krabička na obědy za hříšné peníze.
Krabička v provozu.

Jablečná marmeláda, zmrzlina a bochánky plněné mléčným krémem.  Na tenhle druh pečiva jsem čekala celý život.
Nikumodan ještě jednou a nad ním houska plněná masem.
Palačinky se zmrzlinou.

Matcha latté.

Rozostřené murasaki dango z Ójamy, kuličky z rýžové mouky.

Modan venku z pytlíku. Okonomijaki s nudlemi soba.

Zázvor na rýmu, prý to pomáhá.

Warabi moči, moči v mouce z kořene kapradiny warabi. Ve skutečnosti tam to kapradí už dávno nedávají, navíc tyhle jsou ze supermarketu. Ale jednou si je koupím na nějakém lepším místě.

Nudle soba pro přípravu jakisoba.

Plněné bochánky. Oujééééé.

Moči bonbóny s ořechy.

Nevím. Bylo to takové žvýkací, světle zelené a mělo to ořechovitou chuť.



Nejlevnější zelenina v Japonsku - fazolové výhonky.

Kaštanové mlíčko.




Moje domácí kacukaré. Rýže, karé z pytlíku a šunkový řízek ze supermarketu.

Moje jakisoba. Nebo chow mein. Nebo tak nějak nudle se vším.

Udon v bistru na nádraží.

Želé.


Pudinkoželé s příchutí tvarohu. Zhruba.


Moči plněné kakaovým krémem. Na fotce to nevypadá, ale jsou prťavé a je jich tam jen 8.

Banán v čokoládě.

Čínské sezamové dango ze školního festivalu.


Pudinkové taijaki. Dobré.

Fire chicken (kuře v ostré karí pastě)

Jogurtová limonáda s příchutí jablka a vína.

Opravdové máslo. Z Hokkaidó.

Onigiri s tuňákovou majonézou. Byl tam návod ve třech krocích na otevření obalu, kterého jsem si nevšimla a proto se mi to málem celé rozložilo pod rukama.



Mrkev, kuře a brambory.

Čínské bonbóny od Mari.

Meron pan, čili melounový chleba s kousky čokolády a  obyčejná mléčná čokoláda.

Gassův misorámen.

Gjóza v bistru v Čičibu.

Youkunovo šúmai, což je vlastně čínské jídlo.

Konečně nové příchutě pocky! Taky pekelně drahé. Bílá čokoláda, zelený čaj a čokoláda a nakonec jahodové Fran, což je jiná firma, pekelně dražší.


Jahodové želé. Jahody v jogurtovém želé.

Tak za prvé byl růžový, za druhé dražší než ty okolo - dva důvody proč  ho vyzkoušet. Daifuku.

Řez citovou buňkou... daifuku plněné fazolovou pastou a celou jahodou.

Vykuchané fran. Podobná tyčinka, jen mnhohem víc krému. taky jsou dražší a v tom pytlíčku jsou jen tři.

Žádné komentáře:

Okomentovat